Než tábor začal, musel se nejdřív postavit. Proto jsme na louku jeli dřív, než přijely děti a během té doby jsme postavili kuchyni, kluci si postavili stan, vykopali jsme latríny a zpevnili mosty přes potok. V neděli přijela Avie s věcmi a také někteří rodiče, takže když děti přijely do tábora, tak už byly stany postavené a připravené k zabydlení. Potom se ještě musely dodělat nějaké drobnosti a postavit stožár a brána a skutečný táborový život mohl začít. Všichni rodiče a kluci-bývalí skauti se zalouží velké dík za pomoc při stavění.
Nejdůležitější součástí tábora je samozřejmě jídlo 🙂 Sami jsme si vařili různé omáčky, třeba rajskou nebo sýrovou, dělali těstovinový salát, třešňové knedlíky, vdolky, třěšňový koláč nebo třeba kuřecí steaky. Děti pomáhaly třeba škrábat brambory a každý měl jednou za tábor službu, kdy myl nádobí.
Celým táborem nás doprovázela etapová hra, kde světlušky nejdřív pomohly Velké Světlučce najít její kouzelnou Lucernu podle mapy, kterou našly ve Svatém Janu pod Skalou a na Bezdězu a potom jí pomáhaly dát les do pořádku. Velká Světluška jim vždycky půjčila svoji Lucernu, aby se světlušky mohly stát skutečnými světluškami a létat a svítit ostatním na cestu. Aby pomohly lesu, nacvičovaly písničku pro cvrčka, který tu svoji zapomněl, zachraňovaly ježky před pytláky, pomáhaly zvířátkům nosit potravu z lesa, který hlídali vlci, pomáhaly žábě čistit její studánku a taky pomáhaly datlovi uzdravit stromy a zbavit je červíků. Potom přišla noční etapa, kdy jezevec unesl Velkou Světlušku a světlušky ji musely jít po cestě ze svíček zachránit. Potom nám zachraňování lesa zkomplikovali mravenci, kteří po změnu ukradli Lucernu, ale naštěstí jim šla Gábina po stopě a nechávala nám pochodové značky, kudy šla, takže světlušky zase Lucernu našly. Potom je přišla poprosit sojka, jestli by jí nepomohly doručit důležitou zprávu, protože ona ztratila hlas a nemohla by ji předat. Beruška zase potřebovala pomoct, protože se jí rozsypaly korálky a kradla jí je straka a nakonec světlušky zajali pavouci a tak se světlušky musely dostat ven z pavučiny. Úplně na konci tábora jim Velká Světluška poděkovala, že jí tak hezky pomáhaly a dala světluškám náramky na památku a –co je hlavní- za odměnu jim dala svoji kouzelnou lucernu, takže jsme si ji mohly odvézt do klubovny.
Když jsme zrovna nehrály etapovou hru, dokázaly jsme se vždy zabavit něčím jiným, ať už to bylo cachtání a blbnutí v potoce, když bylo opravdu velké vedro nebo naopak kreslení v kuchyni, když byla zima a pršelo. Jinak jsme se učily něco málo ze zdravovědy, taky už umíme pár uzlů, spoustu nových písniček a máme všechny splněného Nováčka. Na konci tábora jsme si dokonce uspořádaly módní přehlídku princezen a víl, kdy jsme potom navzájem hádaly, za co jsme se přestrojily. Párkrát jsme také vyráběly různé výrobky z keramické hlíny a jednou jsme malovaly květináče a pak na ně lepily ubrousky.
Jednou jsme se také vydaly na dvoudenní výpravu do Kostelce nad Černými lesy. Šli jsme jen s malým batůžkem, protože spacáky, karimatky a jídlo na další den nám večer dovezl Tomáš autem. Oba dva dny bylo pěkné horko, takže jsme byli rádi, že jdeme převážně lesem. Spali jsme na hradbách na zámku v Kostelci a od pana kastelána jsme měli dokonce dovoleno jít se dovnitř opláchnout a používat tamější toalety. Večer jsme koukali na hvězdy a čekali na Bílou paní, kterou dokonce některé světlušky viděly. Ráno jsme se nasnídali, sbalili, na náměstí si udělali malý nakupovací rozchod a potom už nás čekala cesta zpět k táboru. Vrátili jsme se chvíli po svačině, a honem se utíkali schladit do potoka.
Jednou jsme také měli slavnostní oheň – bohužel jen zahajovací a ne ukončovací, protože bylo takové teplo a sucho, že se ohně vůbec dělat nesměly. No a každý den jsme měli dva nástupy, jeden ráno, kdy se vytahovala vlajka a potom jeden večer, kdy se vlajka stahovala a někdy byla i pošta.
A úplně nakonec tu mám ještě pár fotek zvířátek a kytiček, které jsme měli možnost vidět a pozorovat.
Klára