Cílem naší květnové výpravy byla rozhledna u Lhotky u Berouna. Nedělali jsme si veliké naděje, že z ní bude něco vidět, o to větší bylo naše překvapení, když jsme zjistili, že to je vlastně i vysílač, má spoustu schodů a skrz ně je vidět na zem. Takže to byl celkem adrenalin vystoupat všech 130 chodů. Za odměnu jsme ale byli vysoko nad lesem a viděli Beroun, Prahu, Svatého Jána pod Skalou a spoustu lesů i žlutých polí.
Jakmile jsme vyšli za první vesnici, dostaly děti mapu, kam jdeme a celou cestu nás úspěšně vedly. Konečně jsme mohli na na dotazy „a kdy už tam budem“ odpovídat „já nevím“ 🙂 Dokonce nám zbyl čas na hraní pár her – mrkané, kočky a myši a tradičních partyzánů.
Počasí nám tentokrát přálo, nebyla ani zima ani vedro. O trochu méně nám přály České dráhy a tak jsme nakonec do vesnice vzdálené vzdušnou čarou od Prahy 19 km jeli 2 vlakama a 2 autobusama – náhradní dopravou za vlak.
Klára