Světe div se, skautky letos zůstaly věrny své tradici, kterou loni nechaly vzniknout, a zůčastnily se přechodu dvě. Protentokrát Saša a Ivetka. Ze starších jsme byly obohaceny o Ivu, takže dohromady nás bylo dokonce pět. Ani skauti se nerozhodli takto akci bojkotovat, těch bylo proti nám nespočet… (a taky že jsem je nepočítala) I když světlušky nejspíš pro nepřízeň počasí zůstaly doma.
Cesta tam byla zpestřena všudypřítomným ledem. U některých se proto naplno projevila fóbie z uklouznutí, že ano, Ančo =) Ale přestáli jsme to všichni ve zdraví. I zamrzlý potok, na kterém jsme se klouzali značnou dobu.
Nějakým záhadným způsobem se nám letos podařilo dostat se na Kytínskou louku dokonce před začátkem nástupu, pozor, hystorický okamžik! =) Ale stejně toho teda nebylo moc slyšet…
Cesta zpět byla možná k nelibosti některých zpestřena třemi Zbraslavskými rovery, kteří se k nám přidali, aby nemuseli jít sami. Dobře, můžu za to já… Ale když jsme přežili zákeřný led, dostali jsme se i zpět na nádraží a odjeli domů. Určitě vymrzlí, vyhládlí, ale s kapsami plnými vyměněných kartiček =) Teda, většinou…
Irena
